Setkání s Hejného metodou

26. listopadu jsme se vydali na konferenci Hejného metody matematiky na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Hned na úvod jsme byli seznámeni s analýzou srovnávacího šetření TIMSS. Kdy byli v matematice srovnáváni žáci 4. ročníků. Z výsledků vyplynulo, že žáci vyučováni Hejného metodou na tom nejsou kalkulativně hůře, dokonce jsou na tom ve většině případů lépe. V uvažování na tom byli prokazatelně lépe. Jedinou oblastí, která vyšla hůře, než u dětí vyučovaných klasickou metodou, bylo rýsování.

Profesor Michael Šebek pohovořil o vzdělání pro budoucnost. Položil nám jednoduchou otázku, zda budou naše děti žít v budoucnosti, současnosti nebo minulosti. Proč se pan profesor ptal na takovou samozřejmost? Možná proto, že jsou děti stále vzdělávány podle školství z doby Marie Terezie, kdy společnost vychovávala jednotné úředníky pro stát nebo vojáky. Lidstvo se pomalu ale jistě stěhuje do kyberprostoru, do vesmíru a my vůbec netušíme, co nás čeká. Proto je namístě rozvíjet v dětech to, co se hodí vždycky – myšlení, kreativitu, flexibilitu a originalitu. V roce 2100 naše profese téměř jistě nahradí stroje a naše děti si s touto situací budou muset poradit.

Poté se pan profesot Ladislav Kvasz věnoval principům Hejného matematiky. Upozornil na rozdíl mezi  počty a matematikou. Počty byly už ve starověké Číně považovány za vážné, seriózní a složité. Byly sepsány do devíti knih a ten, kdo je chtěl umět, musel se je naučit zpaměti a každý příklad řešit podle těchto knih. Matematika se zrodila v antice a byla zdrojem demokracie a dialogu. „Proto učit se něco zpaměti je proti duchu matematiky.“ Děti musí vidět v učení smysl.

Další přednášku vedli Radim Šíp a Denisa Denglerová. Srovnávali tradiční školu s metodou Hejného matematiky a programem Začít spolu. Tradiční škola má za úkol dohlížet a trestat stejně jako věžení, nemocnice, armáda. Podobně jako v továrnách a vězeních jsou lavice v řadách, aby byly děti okamžitě kontrolovány. Mizí ohled na osobní růst a rozvoj. Vnější motivací jsou soutěže. Podstatný není proces, ale výsledek – známky. Instituce je důležitější než její aktéři a učitel je jedinou autoritou. Naproti tomu je v programech Začít spolu a Hejného matematice důležitá komunikace a interakce. Děti mají možnost budovat schémata, porovnávat je, spolupracovat a používat velké množství pomůcek. Nové znalosti nasedají na staré. Učí se opakovanou návštěvou v jednotlivých prostředích. Učebnice reflektují spirálové pojetí učení. Hejného metoda necílí jen na obsah. Diferenciace úloh je samozřejmostí a děti tak mohou plnit přiměřené výzvy. Cílem hodnocení je popisná zpětná vazba. Chyba je vnímána jako přirozený proces učení. Cílem je rozvoj zralých dospělých schopných konstruktivní komunikace v demokratické společnosti.

Po sérii přednášek už následovaly dílny. Vyzkoušeli jsme si vytvořit gradované úlohy. Utřídili jsme si téma vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v Hejného matematice a taky jsme se seznámili s variovanými úlohami.

Celý den byl nabitý informacemi a praktickými ukázkami a my jsme odjížděli se zásobou nových témat a podnětů k přemýšlení.