„Vítejte v centrech aktivit s tématem: TOTALITA.“ Tak zněla pondělní denní zpráva na tabuli.
„Rozdělte se do center a desky s úkoly ještě neotvírejte.“ Následovala nahraná instrukce. A páťáci se pustili do celotýdenní práce v centrech aktivit.
Tentokrát se vydali do nelehké doby, ve které nebylo samozřejmé říkat, co si člověk myslí, svobodně se rozhodovat ani dozvědět se pravdu.
V centru Objevy hledali odpovědi na otázky, co znamená železná opona, cenzura nebo propaganda. V Tvůrčím psaní se proměnili v desetiletého Petra žijícího v totalitě a psali jeho dopis.
V Ateliéru výtvarně zpracovávali symboly svobody a totality.
V centru Matematika se mimo jiné seznámili s přídělovým systémem a zjišťovali, jaké to je, když si člověk nemůže jednoduše koupit všechno, co potřebuje.
Celým týdnem děti provázely kniha Niny Špitálníkové Tota lítá o zemi jménem Totalita a králi Totáči. Příběh jim pomáhal nahlédnout do světa, který je pro dnešní děti jen těžko představitelný.
V pátek pak přišla další výzva. Děti si vymýšlely nesmyslné zákony a následně proti nim tajně protestovaly v disentu. Zkoušely, jaké to je žít v zemi, kde se pravidla netvoří společně, kde se nesouhlas trestá a kde je potřeba najít odvahu ozvat se.
A jak se nakonec podařilo krále Totáče porazit?
Tím, o co usilujeme i my – jednotou, spoluprací a neztrácením naděje.
Právě tady jsme se zastavili u myšlenky Václava Havla, že naděje není víra v to, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.
Naše děti možná nikdy nedokážou úplně pochopit dobu, ve které nežily. To ale neznamená, že nemá smysl o ní mluvit, poznávat ji a přemýšlet o ní. Naopak. Právě díky tomu mohou lépe porozumět hodnotě svobody, demokracie, pravdy a odpovědnosti.
Centry aktivit, společným přemýšlením a také malými dárečky jsme si symbolicky připomněli 90. výročí narození Václava Havla.
Protože svoboda není samozřejmost. A naděje, odvaha a ochota spolupracovat jsou hodnoty, které potřebujeme nejen v učebnicích dějepisu, ale především v každodenním životě.