Praxe v ZŠ Církvice očima studentky střední školy

Někteří studenti přicházejí na svou odbornou praxi do zcela neznámého prostředí. Pro mě to bylo jiné. Základní školu v Církvici dobře znám, protože jsem ji sama navštěvovala.

Právě proto pro mě návraty do školy v rámci odborné praxe znamenaly mnohem víc než jen splnění studijní povinnosti.

Během studia na střední škole jsem zde absolvovala týdenní praxi ve 2., 3. i 4. ročníku. Díky tomu jsem měla možnost sledovat nejen život školy, ale také svůj vlastní profesní posun. Ve druhém ročníku jsem především pozorovala práci učitelů a seznamovala se s chodem školy. Ve třetím ročníku jsem si začala více všímat jednotlivých dětí, jejich rozdílných potřeb a způsobů, jakými je možné je podporovat. Ve čtvrtém ročníku jsem se už na školu dívala očima budoucího pedagoga.

Jednou z věcí, které na ZŠ Církvice oceňuji nejvíce, je její příjemná rodinná atmosféra. Menší velikost školy umožňuje vytvářet blízké vztahy mezi učiteli a žáky, což jsem vnímala nejen jako bývalá žákyně, ale i během svých praxí. Uvědomila jsem si také význam práce pedagogických asistentů, kteří jsou důležitou podporou pro děti, jež potřebují větší pomoc a individuální přístup.

Během praxí jsem měla možnost zažít řadu aktivit, které ukazují, že škola není jen místem pro získávání znalostí. Bylo krásné sledovat děti při ranních kruzích, kdy sdílely své pocity a zážitky, nebo při práci s emočním teploměrem, který jim pomáhal pojmenovávat vlastní emoce. Mohla jsem být součástí školního Halloweenu, kdy se škola proměnila v místo plné kostýmů, smíchu a radosti. Zaujalo mě také vyrábění náramků ve školní družině, pečení dobrot při různých oslavách nebo výtvarné aktivity venku, například malování kostela svatého Vavřince. Právě tyto chvíle mi znovu připomněly, jak důležité jsou ve škole společné zážitky, tvořivost a vztahy.

Když porovnám všechny tři roky praxe, největší změnu vidím sama u sebe. Postupně jsem si začala uvědomovat, že každé dítě je jedinečné a že neexistuje jeden správný přístup pro všechny. Setkání s dětmi s různými potřebami mi ukázalo, jak důležité jsou trpělivost, empatie a schopnost reagovat na konkrétní situace.

Praxe mi také potvrdila, že práce pedagoga není pouze o předávání učiva. Stejně důležitá je komunikace, spolupráce, budování vztahů a vytváření bezpečného prostředí, ve kterém se děti mohou rozvíjet. Velkou inspirací pro mě byla také dětská energie, tvořivost a jejich jedinečný pohled na svět.

Jsem vděčná za možnost vracet se do školy, která je součástí mých vlastních vzpomínek na dětství. Každá praxe mi přinesla nové zkušenosti, pomohla mi lépe poznat samu sebe a utvrdila mě v tom, že práce s dětmi je cestou, kterou bych se chtěla v budoucnu vydat.

Studentka 4. ročníku střední školy