Beseda se sportovcem v 5. třídě

Žáky páté třídy letos provází celoroční téma sportu.

Jako sportovci běháme, překonáváme osobní výzvy a svým zlepšováním se snažíme vybudovat ten nejlepší tým spolužáků.

Současně se v tomto školním roce s páťáky snažíme najít si cestu ke čtení a s ním souvisejícímu kritickému myšlení. Pořádáme dílny čtení, navštěvujeme pravidelně obecní knihovnu, píšeme vlastní texty  a osvojujeme si metody RWCT – čtením a psaním ke kritickému myšlení.

Tyto obě aktivity se nám propojily dne 14. prosince, kdy jsme do třídy pozvali na besedu opravdového sportovce. Děti dostaly za úkol se na besedu předem připravit, jako správní reportéři čekali na jim neznámého hosta každý s vlastní sadou zvídavých otázek a záznamovým archem. Cílem besedy bylo zjistit vše, co děti zajímá a následně druhý den vypracovat o besedě reportáž. Pokud Vás tedy zajímá, jak taková beseda se sportovcem v 5. třídě probíhala, začtěte se níže do vybraných reportáží od našich páťáků.

Reportáž s boxerem

Přišla jsem do třídy a na židli seděl vysoký pán, který byl potetovaný jako obrázek. Koukal jak býk na červenou. Jasně, byl to známý boxer Daniel Brunclík, manžel naší paní asistentky (že jsem to nečekala…). Konkrétní druh boxu je Thajský. Začal trénovat ve 22 letech a skončil teprve před rokem,  v roce 2022. Vyhrál asi 27 zápasů a prohrál asi 20 zápasů. Kvůli kariéře navštívil Srbsko, Slovensko, Rakousko, Německo a Polsko. Pustil nám nějaká videa, jak zápasí. Vypadalo to velmi bolestivě. 

“Začíná se kdykoli, není to proto, abyste někoho zmlátili, ale proto abyste se uměli bránit“, řekl chvíli předtím, než odešel ze třídy.

Lucie Kučerová, žákyně 5. třídy

Příchod pana boxera Daniela Brunclíka

Jak už bylo zmíněno, přišel boxer. Na první pohled jako kdyby chtěl každého zabít, přezdívku měl Bruno. Zápasil v thajském boxu a MMA. Získal také titul amatérského zápasníka 2012. 

Před tím, než začal se zápasením v kleci a ringu dělal i jiné sporty, třeba fotbal, společenské tance a break dance. Až teprve ve 22 letech začal zápasit. Pro bojová umění navštívil i země  Srbsko, Rakousko, Německo a Polsko. V profi lize zápasil 10 let. Řekl nám, že zápasy trvají 3 – 5 minut, a že se to nezdá, ale je to strašně fyzicky náročné. Úspěch měl dokonce i v Oktagonu. 

Daniel nosí v boji speciální náramky a čelenky, které mají dodávat boží sílu a štěstí, a kdyby takovou věc držel někdo jiný, tak to přináší smůlu. 

Atmosféra při rozhovoru pro mě byla vzrušující a také taková nevysvětlitelná, prostě super.

Na závěr jsme se dozvěděli, že už nezápasí, protože má malé děti a nemohl by se tomu naplno věnovat, protože tréninky byly i dvakrát denně. Dnes je mu tedy 36 let, box už nedělá, ale pořád na něj rád vzpomíná.

Matyáš Voháňka, žák 5. třídy