„Jak bylo ve škole?“ A co když se zeptáme trochu jinak?
„Jak bylo ve škole?“
„Dobrý.“
„Co jste dnes dělali?“
„Nic.“
„A co bylo k obědu?“
„Nevím.“
Znáte to? 😊 Po celém dni ve škole se těšíme, až nám děti povyprávějí, co všechno zažily. Jenže místo nadšeného vyprávění často přichází jednoslovné odpovědi. A tak zkoušíme další a další otázky, ze kterých se postupně stává malý výslech.
Přitom někdy stačí změnit způsob, jakým se ptáme. Pro děti, zejména ty mladší, může být otázka „Jak bylo ve škole?“ příliš obecná. Během dne zažijí tolik různých situací, že vlastně nevědí, kde začít.
- Co tě dnes ve škole nejvíc rozesmálo?
- S kým sis dnes o přestávce hrál/a?
- Co se ti dnes povedlo, i když to nebylo úplně jednoduché?
- Zažil/a jsi dnes něco, co tě překvapilo?
- Komu jsi dnes udělal/a radost?
- Pomohl ti dnes někdo s něčím?
- Co by sis chtěl/a z dnešního dne zopakovat?
- Bylo dnes něco, co tě mrzelo nebo naštvalo?
- Kdy ses dnes ve škole cítil/a opravdu dobře?
- Kdybys mohl/a dnešnímu dni dát název, jaký by to byl?
Nejde jen o to, co se děti naučily
Když se zajímáme o školní den, často se ptáme především na učení. Co děti probíraly, co dostaly za úkol nebo jestli se jim něco podařilo. Škola je pro děti ale mnohem víc než jen čtení, psaní a počítání. Je to svět kamarádství, drobných radostí, překonávání překážek, konfliktů i nových zkušeností. Otázkami můžeme dětem ukázat, že nás zajímá nejen jejich výkon, ale především to, jak se ve škole cítí.
…A někdy se nejvíc dozvíme, když se přestaneme ptát.
Po náročném dni mohou být děti unavené, zahlcené nebo jednoduše nemají chuť povídat. A to je úplně v pořádku. Nemusíme se všechno dozvědět hned při cestě ze školy. Někdy se děti rozpovídají až při společné svačině, na procházce, při hře nebo večer před spaním.
Pomoci může i to, když začneme vyprávět sami: „Víš, co mě dnes potěšilo? Kolega mi pomohl vyřešit problém, se kterým jsem si nevěděl/a rady.“ Dáváme tím dětem najevo, že sdílení je přirozenou součástí vztahu, nikoli povinností odpovídat na otázky.
Malý tip na závěr
Zkuste si doma zavést jednoduchý večerní rituál. Každý člen rodiny může říct jednu věc, která mu dnes udělala radost, a jednu, která pro něj byla náročná. Bez hodnocení, bez opravování, jen s opravdovým zájmem a vzájemným nasloucháním. A hlavně s vědomím, že tu jsme jeden pro druhého, ať už byl náš den jakýkoliv. 💛

