Zahraniční stáž do Estonska
Vedení základní školy se vydalo na týdenní vzdělávací stáž do Estonska. V čem tedy vězí tajemství úspěchu estonského vzdělávacího systému? Co jsme viděly, slyšely a zjistily?
Naše cesta započala na univerzitě v hlavním městě Tallinu, kde jsme se společně s dalšími řediteli a zástupci ze základních škol z celé České republiky i Slovenska dozvěděli základní údaje o estonském školství. Estonsko má něco přes milion a třistatisíc obyvatel. Základních škol je na pět set a toto číslo zahrnuje i padesát škol soukromých. Hned po revoluci se Estonci inspirovali finským vzdělávacím systémem a s Finy také úzce spolupracovali. Každá škola má poměrně velkou autonomii a může si vytvořit vlastní vzdělávací kurikulum.
Během naší stáže jsme navštívili dvě státní a jednu soukromou školu. Všechny vzdělávaly děti od 1. do 12. třídy – devět ročníků ve škole základní, tři roky pak na gymnáziu. V soukromé škole jsme viděli i předškolní přípravu. Ta se od naší značně liší. Předškolní vzdělávání trvá až do sedmi let věku dítěte. Navštěvuje ji 95 procent všech dětí. Předškolní pedagogové mají vysokoškolské vzdělání. Do prvního ročníku základní školy odchází děti, které umí číst a psát.
Veškeré estonské školství je zdrama a pro všechny. Zadarmo jsou obědy, doprava, výpočetní technika, učební pomůcky. Ve výuce jsme viděli respektující přístup pedagogů a zájem a motivaci dětí. V každé hodině byla přítomna ICT technika (tablety, notebooky, interaktivní tabule…). Děti si své znalosti pravidelně ověřují v celostátním testování, které je povinné. Školy si výsledky testů pravidelně vyhodnocují a na základě výsledků testování plánují svůj další rozvoj. Neexistuje žádný kontrolní systém, ale systém podpory. Když se škole v testování nedaří, dostane od státu podporu v podobě vzdělávání pedagogů a mentorské a koučovací podpory. Neúspěšnost žáků škola eviduje a pracuje s ní. Pokud je žák ve škole neúspěšný, pedagog zpracovává plán další práce a metodické postupy, které zajístí předcházení školní neúspěšnosti. Daleko víc se tu hodnotí slovně. Děti jsou vedeny k plánovaní vlastního rozvoje. Vědí co a proč se učí a jsou odpovědné za své chování i učení. Jsou více samostatné a odpovědné samy za sebe. Přestávky tráví na chodbách bez přítomnosti korzujícího pedagoga. Do třídy vstupují až na začátku hodiny. Chodby jsou široké a vybavené množstvím sportovních i relaxačních prvků. V jídelnách jsou samoobslužné pulty s masem, přílohami, polévkami, saláty i pitím. Děti si po sobě samy uklízí.
Velmi odlišné je i kulturní nastavení. Všichni lidé ve společnosti vnímají důležitost vzdělání. Na rozvoji dětí spolupracují. Do vzdělávacího systému je investováno finančně i personálně. Vzdělání má v Estonsku nesmírnou hodnotu a učitel je pozice respektovaná a vážená. Shodli jsme se na tom, že to je ten nejdůležitější aspekt.
Tam, kde naše cesta započala, tam také skončila. Na tallinnské unoverzitě jsme závěrečnou prezentací a reflexí ukončili naši stáž a rozjeli se do svých škol. Přesvědčili jsme se, jak důležitý je ve vzdělání respekt a motivace celé společnosti ke vzdělání. Jak klíčová je spolupráce celého systému od ministerstva přes univerzity až po obce a lajckou veřejnost. Jak podstatná je podpora místo kontroly a sankcí a jak velký smysl má prevence školní neúspěšnosti, vlastní odpovědnost a plánování. Odvezli jsme si novou inspiraci a ujištění, že jsme na správné cestě.
