Proč vysazujeme žluté krokusy?
„Paní učitelko, a přečteme si někdy ten deník?“
Čtvrťáci si přáli poznat Annu Frankovou. A jak na to šli? Nejprve jen z fotek a citátů, pak skrze její vlastní slova. Debatovali, přemýšleli, poslouchali úryvky z jejího deníku… A nakonec zasadili krokusy jako tichou vzpomínku na všechny děti, které už nemohly vyrůst. 
Bylo to silné. Dojemné. Skutečné.
A když na konci padla otázka: „Můžu si tu knížku půjčit?“, věděla jsem, že to celé mělo hluboký smysl. 
